Fáze pandemie

Aby bylo možné na hrozící pandemii reagovat včas, popisuje Světová zdravotnická organizace (WHO) její vývoj pomocí několika fází. Každé fázi odpovídají jiná doporučená opatření – od sledování zvířecích nákaz až po celosvětovou reakci. Model se týká především pandemické chřipky, obecný princip stupňování reakce je ale použitelný i pro jiné nákazy.

Klasický šestifázový model (2009)

Do roku 2013 pracovala WHO se šesti fázemi, které vystihují cestu viru od zvířat k celosvětovému šíření mezi lidmi:

• Fáze 1–3 – virus koluje převážně mezi zvířaty; objevují se ojedinělé nákazy lidí, ale zatím bez trvalého přenosu mezi nimi.
• Fáze 4 – virus se začíná udržitelně přenášet z člověka na člověka a vyvolává komunitní ohniska. Riziko pandemie výrazně roste.
• Fáze 5 – nákaza se šíří mezi lidmi nejméně ve dvou zemích jednoho regionu WHO. Pandemie je na spadnutí.
• Fáze 6 – pandemická fáze: komunitní ohniska i v dalším regionu světa. Nemoc se šíří globálně.

Po vrcholu následuje období po vrcholu (aktivita klesá, hrozí ale další vlna) a nakonec období po pandemii, kdy se výskyt vrací na běžnou sezonní úroveň.

Zjednodušení z roku 2013

Zkušenost s pandemií prasečí chřipky (2009) ukázala, že šestistupňová škála je pro rozhodování příliš složitá. WHO ji proto nahradila čtyřfázovým a pružnějším rámcem: mezipandemické období, období pohotovosti, pandemické období a přechodné období. Jednotlivé státy navíc mohou být v různou dobu v různé fázi.

Proč na fázích záleží

Rozdělení do fází není samoúčelné – určuje, kdy stát spustí konkrétní kroky svého pandemického plánu: posílení sledování, zásoby ochranných pomůcek, přípravu nemocnic či zahájení vývoje vakcíny. Čím dřív se zareaguje, tím účinnější je prevence a izolace zdroje nákazy.

Zdroje a doporučená literatura

• GIESECKE, Johan. Modern Infectious Disease Epidemiology. 3. vyd. Boca Raton: CRC Press, 2017.
• BARRY, John M. The Great Influenza: The Story of the Deadliest Pandemic in History. New York: Viking, 2004.