Břišní tyfus

Břišní tyfus je nemoc, která provází místa s nedostatkem nezávadné vody. Ročně jich postihne miliony a v posledních letech se k ní přidal problém, kvůli kterému se dostala zpět mezi sledované hrozby: kmeny odolné vůči téměř všem dostupným antibiotikům.

Původce a přenos

Původcem je bakterie Salmonella enterica sérovar Typhi, výhradně lidský patogen – zvířecí rezervoár nemá. Šíří se stejnou cestou jako cholera: vodou a potravinami znečištěnými stolicí nemocného nebo nosiče.

Klíčovou roli hrají bezpříznakoví nosiči, kteří bakterii vylučují měsíce až roky, typicky ze žlučníku. Nejznámějším případem je kuchařka Mary Mallonová, „Typhoid Mary", která na počátku 20. století v New Yorku nakazila desítky lidí a sama nikdy neonemocněla.

Příznaky a průběh

Na rozdíl od cholery nastupuje pozvolna: postupně stoupající horečka, bolest hlavy, slabost, bolesti břicha, zácpa nebo naopak průjem, u části nemocných růžová vyrážka na trupu. Bez léčby trvá nemoc týdny a hrozí perforace střeva a krvácení do zažívacího traktu – komplikace, na které se umíralo dřív a v místech bez péče se umírá dodnes.

Při včasném podání účinného antibiotika je průběh nekomplikovaný a smrtnost velmi nízká.

Vývoj nemoci po jednotlivých týdnech rozepisuje stránka břišní tyfus.

Proč ho sledujeme

Tyfus se šíří tam, kde chybí kanalizace a nezávadná pitná voda, tedy v rychle rostoucích městech jižní Asie a subsaharské Afriky. Epidemie doprovázejí katastrofy a konflikty.

Novým problémem je rezistence: od roku 2016 se v Pákistánu rozšířil kmen odolný vůči většině používaných antibiotik (XDR) a obdobné kmeny se objevují i jinde. Nemoc, kterou umíme rutinně léčit, se tak může vrátit do stavu, kdy na ni účinné léky prakticky nebudou. To je konkrétní ukázka toho, proč je antibiotická rezistence považována za tichou pandemii.

Prevence a léčba

Léčba spočívá v podání antibiotik podle citlivosti kmene; u rezistentních forem zbývá jen několik možností. Nosiči vyžadují dlouhou léčbu, aby přestali bakterii vylučovat.

Prevence je z velké části infrastrukturní – nezávadná voda, kanalizace, hygiena při přípravě jídla. Doplňkově existují vakcíny, včetně novější konjugované vakcíny doporučené WHO pro plošné použití v zemích s vysokým výskytem; cestovatelům do rizikových oblastí se očkování doporučuje. Praktická rada zůstává jednoduchá: pít balenou nebo převařenou vodu, jíst tepelně upravené jídlo, vyhýbat se ledu a neloupanému ovoci.

Jak nemoc sledujeme

Břišní tyfus podléhá hlášení; kromě počtu případů se sleduje hlavně citlivost kmenů na antibiotika, protože ta rozhoduje o léčitelnosti. Data sbírají národní laboratoře a agreguje je Světová zdravotnická organizace. Týdenní data ze sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, tyfus nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

PARRY, Christopher M.; HIEN, Tran Tinh; DOUGAN, Gordon; WHITE, Nicholas J.; FARRAR, Jeremy J. Typhoid Fever. New England Journal of Medicine, 2002, roč. 347, č. 22. Dostupné z: doi.org/10.1056/NEJMra020201
LEAVITT, Judith Walzer. Typhoid Mary: Captive to the Public's Health. Boston: Beacon Press, 1996. ISBN 978-0-8070-2102-6. Dostupné z: Google Books
Světová zdravotnická organizace: Typhoid.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.