Mor

Mor je nemoc, která dala pandemiím jméno i tvář. Černá smrt ve 14. století zabila zhruba třetinu obyvatel Evropy a změnila její hospodářství i společnost. Bakterie, která ji způsobuje, přitom nikam nezmizela – případy moru se hlásí dodnes, jen jsou dnes léčitelné antibiotiky.

Původce a přenos

Původcem je bakterie Yersinia pestis, která koluje mezi hlodavci a jejich blechami. Člověk se nakazí nejčastěji kousnutím infikované blechy, případně kontaktem s tkáněmi nakaženého zvířete. Plicní forma se pak přenáší přímo mezi lidmi kapénkami při kašli.

Trvalá ohniska (rezervoáry u divokých hlodavců) existují v Africe, Asii, Jižní Americe i na západě USA. Nemoc proto nelze vymýtit – jen držet pod kontrolou.

Formy a průběh

Dýmějový mor – nejčastější forma; horečka, zimnice a bolestivě zvětšené mízní uzliny (dýměje) v místě odpovídajícím kousnutí. Neléčený končí smrtí zhruba u poloviny nemocných.
Septikemický mor – bakterie se rozšíří krví, dochází k selhání orgánů a krvácivým projevům; bez léčby prakticky vždy smrtelný.
Plicní mor – nejnebezpečnější: postihuje plíce, přenáší se přímo mezi lidmi a bez léčby zabíjí během několika dní. Právě on představuje riziko rychlé epidemie.

Podrobný popis příznaků jednotlivých forem nabízí stránka mor.

Proč o něm mluvit dnes

Mor je dobře léčitelný antibiotiky – ale jen když se nasadí včas, což u plicní formy znamená během prvních hodin. Případy se dnes objevují hlavně v Demokratické republice Kongo, na Madagaskaru a v Peru; Madagaskar zažil v roce 2017 velkou epidemii s převahou plicní formy, která se šířila i ve městech.

Trvalý přírodní rezervoár, možnost přenosu mezi lidmi a nálezy kmenů s rezistencí na antibiotika drží mor na seznamu nemocí, které se sledují. Jde také o klasický příklad nemoci zneužitelné jako biologická zbraň, což vedlo k udržování vědeckých kapacit i zásob léků.

Významné pandemie

541–750, Justiniánův mor – první doložená morová pandemie, zasáhla Byzantskou říši a Středomoří.
1347–1353, černá smrt – nejsmrtelnější pandemie evropských dějin; odhaduje se, že zahubila 30 až 60 % obyvatel Evropy a proměnila společnost od cen práce po náboženský život.
od roku 1855, třetí pandemie – začala v Číně a rozšířila se lodní dopravou do celého světa; při ní byl v roce 1894 objeven původce nemoci.
2017, Madagaskar – epidemie s více než dvěma tisíci případů, převážně plicní formy.

Prevence a léčba

Léčba spočívá v okamžitém podání antibiotik; u kontaktů plicní formy se podává preventivní léčba a nařizuje se karanténa. Nemocný s plicní formou patří do izolace s ochranou dýchacích cest pro personál.

Prevence stojí na hubení hlodavců a blech v ohniskách, na ochraně před blechami (repelenty) a na tom, aby se lidé v rizikových oblastech vyhýbali manipulaci s uhynulými zvířaty. Vakcína pro běžné použití není k dispozici.

Jak nemoc sledujeme

Mor patří mezi nemoci s povinným hlášením Světové zdravotnické organizaci v režimu Mezinárodních zdravotnických předpisů. Týdenní data ze sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, mor nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

ZIEGLER, Philip. The Black Death. London: Penguin Books, 1982. ISBN 978-0-14-006076-8. Dostupné z: Google Books
YANG, Ruifu. Plague: Recognition, Treatment, and Prevention. Journal of Clinical Microbiology, 2018, roč. 56, č. 1. Dostupné z: doi.org/10.1128/JCM.01519-17
Světová zdravotnická organizace: Plague.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.

Mor