Virus Nipah

Virus Nipah je jednou z nemocí, které Světová zdravotnická organizace vede na seznamu prioritních hrozeb. Kombinuje totiž vlastnosti, které epidemiology děsí: vysokou smrtnost, zvířecí rezervoár rozšířený přes celou jižní Asii, přenos mezi lidmi – a žádnou vakcínu.

Původce a přenos

Nipah je virus z čeledi Paramyxoviridae, příbuzný viru Hendra. Rezervoárem jsou kaloni rodu Pteropus (netopýři živící se ovocem), kteří nemoc sami neprodělávají.

Na člověka se dostává třemi cestami. Přes mezihostitele – v Malajsii to byla prasata, která se nakazila od netopýrů a předala virus chovatelům. Přes kontaminovanou potravu – v Bangladéši a Indii typicky syrovou palmovou šťávu sbíranou v nádobách, do kterých se netopýři v noci dostanou. A konečně přímo mezi lidmi, při péči o nemocného nebo v nemocnici, což je u nedávných ohnisek nejčastější způsob dalšího šíření.

Příznaky a průběh

Po týdnu až dvou od nákazy nastupuje horečka, bolest hlavy, kašel a dušnost. U velké části nemocných se rozvine zánět mozku se zmateností, poruchou vědomí a křečemi; stav se může během jednoho až dvou dnů zhoršit do kómatu. Smrtnost je mimořádně vysoká – podle ohniska mezi 40 a 75 %. U přeživších zůstávají časté trvalé neurologické následky a nemoc se může vzácně objevit znovu i po měsících.

Jak se nákaza projevuje u konkrétního pacienta, rozepisuje stránka virus Nipah.

Proč má epidemický potenciál

Nipah je nebezpečný přesně z opačného důvodu než chřipka: nešíří se snadno, ale zabíjí velkou část nakažených, a přenos mezi lidmi už prokazatelně zvládá. Dosavadní ohniska zůstala malá a byla zvládnuta izolací – kdyby ale virus získal schopnost efektivnějšího šíření dýchacími cestami, byl by to jeden z nejhorších možných scénářů.

Situaci komplikuje geografie: kaloni rodu Pteropus žijí v pásu od jižní Asie po Austrálii, tedy v hustě osídlených oblastech. Nová ohniska se objevují opakovaně a nezávisle na sobě.

Významné epidemie

1998–1999, Malajsie a Singapur – první popsaná epidemie mezi chovateli prasat; zastavení si vyžádalo utracení více než milionu prasat.
opakovaně od roku 2001, Bangladéš – téměř každoroční zimní ohniska spojená se syrovou palmovou šťávou, s vysokou smrtností a doloženým přenosem mezi lidmi.
2018 a znovu později, Kérala (Indie) – ohniska zvládnutá rychlou izolací a dohledáváním kontaktů; ukázka, že i tuhle nemoc lze zastavit, pokud se rozpozná včas.

Prevence a léčba

Specifická léčba ani registrovaná vakcína neexistují; podává se podpůrná intenzivní péče, monoklonální protilátky a vakcíny jsou ve vývoji. Zvládnutí ohniska proto stojí na dohledávání kontaktů, karanténě, izolaci nemocných a přísné ochraně zdravotníků.

Praktická prevence v endemických oblastech: nepít nepasterizovanou palmovou šťávu, nejíst ovoce načaté zvířaty, chránit sběrné nádoby sítěmi, dodržovat hygienu při práci se zvířaty.

Jak nemoc sledujeme

Ohniska se hlásí Světové zdravotnické organizaci, která je zveřejňuje v hlášeních o výskytu nákaz; endemické země provozují cílenou surveillance zánětů mozku. Týdenní data ze sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, virus Nipah nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

ANG, Brenda S. P.; LIM, Tchoyoson C. C.; WANG, Linfa. Nipah Virus Infection. Journal of Clinical Microbiology, 2018, roč. 56, č. 6. Dostupné z: doi.org/10.1128/JCM.01875-17
QUAMMEN, David. Spillover: Animal Infections and the Next Human Pandemic. New York: W. W. Norton & Company, 2013. ISBN 978-0-393-34661-9. Dostupné z: Google Books
Světová zdravotnická organizace: Nipah virus.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.