Cholera

Cholera je nemoc špinavé vody. Zabíjí rychle – dehydratací během několika hodin – a přitom se léčí něčím tak jednoduchým, jako je roztok soli a cukru ve vodě. Právě proto je dnes cholera především ukazatelem toho, kde selhalo zásobování pitnou vodou a kanalizace.

Původce a přenos

Původcem je bakterie Vibrio cholerae, přesněji její toxin, který nutí střevní buňky vylučovat obrovské množství vody a solí. Nakazit se lze pitím vody nebo požitím potravin znečištěných stolicí nemocného – typicky tam, kde odpadní voda proniká do zdrojů pitné.

Velká část nakažených nemá příznaky nebo jen mírné, přesto bakterii vylučuje a šíří dál. Bakterie navíc dokáže přežívat v brakické vodě ve vazbě na plankton, takže má i přírodní rezervoár v deltách řek a v pobřežních vodách.

Příznaky a průběh

Typický je náhlý nástup vodnatých průjmů připomínajících rýžovou vodu, často se zvracením a bez horečky. Ztráty tekutin mohou dosáhnout mnoha litrů denně; bez léčby vede těžká forma k šoku a smrti během několika hodin až dne. Smrtnost neléčené těžké cholery přesahuje polovinu případů, při včasné rehydrataci klesá pod jedno procento.

Podrobnosti k projevům a léčbě shrnuje stránka cholera.

Proč má epidemický potenciál

Cholera potřebuje jediné: aby se lidská stolice dostala do pitné vody. Proto se objevuje po zemětřeseních, povodních, ve válkách a v uprchlických táborech – všude tam, kde se rozpadne infrastruktura a lidé se soustředí na malém prostoru.

Od roku 1961 probíhá sedmá pandemie cholery, která začala v Indonésii a rozšířila se do Asie, Afriky, Evropy i Ameriky; trvá dodnes. V posledních letech počty případů rostou – kombinace konfliktů, klimatických extrémů a nedostatku vakcín vedla WHO k vyhlášení mimořádné situace v zásobování očkovacími látkami.

Významné epidemie

1854, Londýn – John Snow prokázal spojitost mezi nemocí a konkrétní vodní pumpou na Broad Street; zrod moderní epidemiologie.
od roku 1961, sedmá pandemie – probíhající globální vlna kmene El Tor.
2010–2019, Haiti – epidemie po zemětřesení s více než 800 tisíci případů a tisíci úmrtí; nemoc byla do země zavlečena.
od roku 2016, Jemen – jedna z největších epidemií moderní doby, umožněná zhroucením vodárenské a zdravotní infrastruktury za války.

Prevence a léčba

Základem léčby je rehydratace – perorální rehydratační roztok u lehčích případů, nitrožilní infuze u těžkých. Antibiotika zkracují průběh a vylučování bakterie, ale nejsou tím hlavním. Klíčové je, aby se péče dostala k nemocným rychle; proto se v epidemiích zřizují jednoduchá rehydratační centra.

Dlouhodobou prevencí je nezávadná pitná voda, kanalizace a hygiena rukou. Doplňkově se používají perorální vakcíny v ohniscích a v rizikových oblastech; jejich ochrana je časově omezená a celosvětově je jich nedostatek.

Jak nemoc sledujeme

Cholera podléhá hlášení Světové zdravotnické organizaci, která zveřejňuje měsíční přehledy a mapy postižených zemí. Týdenní data ze sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, choleru nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

CLEMENS, John D.; NAIR, G. Balakrish; AHMED, Tahmeed; QADRI, Firdausi; HOLMGREN, Jan. Cholera. The Lancet, 2017, roč. 390, č. 10101. Dostupné z: doi.org/10.1016/S0140-6736(17)30559-7
JOHNSON, Steven. The Ghost Map: The Story of London's Most Terrifying Epidemic. London: Penguin Books, 2008. ISBN 978-0-14-102936-8. Dostupné z: Google Books
Světová zdravotnická organizace: Cholera.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.