Černý kašel

Černý kašel (pertuse) je bakteriální onemocnění dýchacích cest, které je nebezpečné hlavně pro novorozence a kojence. Přestože se proti němu očkuje desítky let, vrací se v několikaletých vlnách – a v posledních letech i v Česku v počtech, jaké pamatuje jen doba před očkováním.

Původce a přenos

Původcem je bakterie Bordetella pertussis, která se usazuje na sliznici dýchacích cest a produkuje toxiny poškozující řasinkový epitel. Šíří se kapénkami při kašli, a to velmi účinně: v neimunní domácnosti se nakazí většina členů.

Nákaza se často přenese od staršího sourozence nebo dospělého, u kterého probíhá jen jako protrahovaný kašel bez horečky, na nechráněného kojence, pro kterého je nemoc životu nebezpečná.

Příznaky a průběh

Nemoc má tři fáze. Nejprve připomíná nachlazení. Pak nastupuje typický záchvatovitý dráždivý kašel se sériemi kašlů následovanými hlubokým, hvízdavým nádechem, často se zvracením po záchvatu; trvá týdny a bývá horší v noci. Poslední fáze je pozvolné odeznívání, kašel může přetrvávat i tři měsíce (lidově „stodenní kašel").

U novorozenců a kojenců do půl roku probíhá nemoc atypicky – místo kašle se objevují zástavy dechu a promodrání. Právě tato skupina má nejvyšší riziko zápalu plic, křečí, poškození mozku i úmrtí a téměř vždy potřebuje hospitalizaci.

Jednotlivé fáze kašle a jejich projevy rozepisuje stránka černý kašel.

Proč má epidemický potenciál

Imunita po očkování ani po prodělané nemoci není doživotní – postupně slábne. Bez přeočkování tak v populaci narůstá skupina vnímavých dospívajících a dospělých, kteří nemoc přenášejí dál, aniž by o ní věděli. To vysvětluje pravidelné vlny každé tři až pět let i to, proč se dnes černý kašel vrací v zemích s vysokou proočkovaností dětí.

Roli hraje i změna vakcín: dnešní acelulární vakcíny mají méně nežádoucích účinků než starší celobuněčné, ale ochrana po nich slábne rychleji. Bakterie se navíc pod tlakem očkování mění.

Prevence a léčba

Základem je očkování v kojeneckém věku a následné přeočkování; klíčovou strategií je „zámotek" (cocooning) – naočkovat okolí novorozence – a hlavně očkování v těhotenství, které přenese ochranné protilátky na dítě a chrání ho v prvních měsících, než dostane vlastní dávky.

Léčba antibiotiky (makrolidy) je účinná hlavně v prvních dvou týdnech: zkrátí dobu nakažlivosti a chrání okolí, ale na už rozběhnutý kašel má malý vliv. Kontaktům, hlavně v rodinách s kojencem, se podává preventivní léčba.

Jak nemoc sledujeme

Černý kašel je onemocněním s povinným hlášením; případy eviduje hygienická služba a data se předávají do evropského systému surveillance. Týdenní data ze sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, tuto nemoc nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

KILGORE, Paul E.; SALIM, Abdulbaset M.; ZERVOS, Marcus J.; SCHMITT, Heinz-Josef. Pertussis: Microbiology, Disease, Treatment, and Prevention. Clinical Microbiology Reviews, 2016, roč. 29, č. 3. Dostupné z: doi.org/10.1128/CMR.00083-15
ORENSTEIN, Walter; OFFIT, Paul A.; EDWARDS, Kathryn M.; PLOTKIN, Stanley A. Plotkin's Vaccines. 8. vyd. Elsevier, 2023. ISBN 978-0-323-79058-1. Dostupné z: Google Books
Světová zdravotnická organizace: Pertussis.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.