MERS

MERS – blízkovýchodní respirační syndrom – je koronavirová nákaza s vysokou smrtností, která se od roku 2012 opakovaně objevuje na Arabském poloostrově. Mezi lidmi se šíří špatně, zato v nemocnicích dokáže způsobit prudké epidemie. Zůstává na seznamu prioritních patogenů WHO právě proto, že spojení „vysoká smrtnost a zvířecí rezervoár na dosah" je nebezpečná kombinace.

Částice koronaviru MERS-CoV v elektronovém mikroskopu

Původce a přenos

Původcem je koronavirus MERS-CoV. Jeho rezervoárem jsou jednohrbí velbloudi, u nichž virus koluje běžně a bez vážných příznaků; člověk se nakazí kontaktem se zvířaty, jejich sekrety nebo syrovým velbloudím mlékem. Přenos mezi lidmi nastává hlavně při dlouhém blízkém kontaktu – v rodině nebo, a to především, ve zdravotnických zařízeních s nedostatečnou izolací nemocných.

Mimo nemocniční prostředí se řetězce nákazy obvykle rychle vyčerpají: každý nemocný nakazí v průměru méně než jednoho dalšího, takže epidemie sama odezní.

Příznaky a průběh

Horečka, kašel a dušnost, které mohou během několika dní přejít v těžký zápal plic; časté je i selhání ledvin, což MERS odlišuje od ostatních koronavirových nákaz. Část nakažených nemá příznaky žádné, u zaznamenaných případů je ale smrtnost mimořádně vysoká – zhruba třetina. Nejhůř jsou na tom starší lidé, diabetici, pacienti s chronickým onemocněním ledvin a oslabenou imunitou.

Podrobnější popis příznaků a léčby nabízí stránka MERS.

Proč má pandemický potenciál

MERS zatím chybí schopnost účinného přenosu mezi lidmi – přesně to, co drží počty případů v řádu tisíců za více než deset let. Rizikem je ale trvalý zdroj: dokud virus koluje ve velbloudích stádech, budou se lidské případy opakovat a s každým dostane virus další příležitost k adaptaci. Nemocniční epidemie navíc ukazují, jak rychle by se šířil, kdyby se přenos mezi lidmi zlepšil. Ochranná imunita v populaci neexistuje, vakcína pro člověka není registrovaná.

Významné epidemie

  • 2012, Saúdská Arábie – první popsaný případ; následně stovky nákaz, které dodnes tvoří většinu celosvětového počtu.
  • 2015, Jižní Korea – jediný cestovatel z Blízkého východu spustil nemocniční epidemii se 186 případy; ukázka, co dokáže pozdní rozpoznání nemoci a přeplněné nemocnice.
  • průběžně – sporadické případy hlášené ze zemí Arabského poloostrova, občas zavlečené jinam cestovateli.

Prevence a léčba

Specifická léčba neexistuje, používá se podpůrná péče. Prevence stojí na dvou pilířích: omezit kontakt se zdrojem (ochranné pomůcky při práci s velbloudy, nepít nepasterizované velbloudí mléko, tepelně upravovat maso) a důsledná kontrola infekcí v nemocnicích – včasná izolace podezřelých případů a ochrana personálu. Cestovatelům do oblasti se doporučuje vyhnout se farmám a trhům se zvířaty.

Jak nemoc sledujeme

Každý potvrzený případ MERS státy hlásí Světové zdravotnické organizaci v režimu Mezinárodních zdravotnických předpisů; WHO je zveřejňuje v hlášeních o výskytu nákaz. Týdenní data z globální sítě GISRS, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, MERS nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Týdenní data, ze kterých čerpáme (síť WHO GISRS / FluNet a ECDC ERVISS), pokrývají zatím jen chřipku, RSV a covid-19 – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. Jednotlivá ohniska téhle nemoci, která hlásí WHO, jsou v sekci Aktuální zprávy hned pod tímhle odstavcem.

Aktuální zprávy

Jednotlivá ohniska nákaz podle hlášení Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejde o pravidelné měření, ale o zprávy o konkrétních ohniscích.

  1. MERSSaúdská Arábie

    Ebola vyvolaná virem Bundibugyo – Demokratická republika Kongo

    Demokratická republika Kongo hlásí k 23. září 2026 celkem 7890 potvrzených případů eboly vyvolané virem Bundibugyo a 3799 úmrtí (smrtnost 48,1 %), nemoc se rozšířila do 63 zdravotních zón v sedmi provinciích. WHO hodnotí riziko v zemi jako velmi vysoké, pro sousední státy jako vysoké a pro zbytek afrického regionu i globálně jako nízké; odezvu komplikuje konflikt, nestabilita a omezený přístup ke službám.

    Hlášení WHO (anglicky)

Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO), Disease Outbreak News (CC BY-NC-SA 3.0 IGO). Shrnutí anglického originálu je zkratkou, ne náhradou hlášení; rozhodující je originál, na který každá karta odkazuje.

Starší hlášení