Chikungunya

Chikungunya zabíjí jen zřídka, zato dokáže vyřadit z běžného života na měsíce až roky. Název pochází z jazyka makonde a znamená zhruba „ten, kdo se hrbí" – podle postoje nemocných zkroucených bolestí kloubů. Za posledních dvacet let se rozšířila z Afriky a Asie do Ameriky i do jižní Evropy.

Původce a přenos

Původcem je virus chikungunya (rod Alphavirus), přenášený komáry Aedes aegypti a Aedes albopictus. Druhý jmenovaný, komár tygrovaný, snáší mírnější klima – a právě jeho rozšíření do jižní Evropy umožnilo místní přenos ve Francii a Itálii.

Nemocný má v prvních dnech vysokou koncentraci viru v krvi, takže komár, který ho bodne, může nakazit další lidi. Zavlečený případ z tropů tak v oblasti s dostatkem komárů může spustit místní ohnisko.

Příznaky a průběh

Nemoc začíná náhle vysokou horečkou a silnou bolestí kloubů, obvykle symetricky na rukou, zápěstích, kotnících a chodidlech; přidává se bolest hlavy, svalů a vyrážka. Horečka odezní během týdne.

Zásadní jsou ale následky: u významné části nemocných bolesti kloubů přetrvávají měsíce až roky a mohou připomínat revmatické onemocnění. Úmrtí jsou vzácná a týkají se hlavně novorozenců, seniorů a lidí s dalšími nemocemi.

Podrobnosti ke kloubním potížím i dalším příznakům najdete na stránce chikungunya.

Proč ji sledujeme

Chikungunya nepatří mezi smrtelné hrozby, ale ukazuje, jak arbovirózy postupují do nových oblastí. Epidemie zasahují velkou část populace najednou – při epidemii na ostrově Réunion v letech 2005 a 2006 onemocněla zhruba třetina obyvatel – a dlouhodobé následky zatěžují zdravotnictví i ekonomiku dlouho po skončení vlny.

Pro Evropu je varováním, že komár tygrovaný se rozšířil do Středomoří a postupuje na sever; místní přenos byl doložen ve Francii, Itálii i Španělsku. Souvisejícími nemocemi se stejným přenašečem jsou dengue a zika.

Významné epidemie

• 1952, Tanzanie – první popsaná epidemie, po níž nemoc dostala jméno.
• 2004–2007, oblast Indického oceánu a Indie – rozsáhlá vlna zasahující miliony lidí; na Réunionu onemocněla velká část obyvatel.
• 2007, Itálie – první doložený místní přenos v Evropě po zavlečení nemoci cestovatelem.
• od roku 2013, Amerika – zavlečení do Karibiku a následné rozšíření po většině kontinentu.

Prevence a léčba

Specifická léčba neexistuje – podávají se léky proti bolesti a horečce (opět bez kyseliny acetylsalicylové, dokud není vyloučena dengue) a při přetrvávajících kloubních potížích rehabilitace. V posledních letech byly registrovány první vakcíny, zatím určené pro cestovatele a rizikové skupiny.

Hlavní prevencí zůstává ochrana před komáry a likvidace jejich líhnišť – drobných nádrží se stojatou vodou kolem domů.

Jak nemoc sledujeme

Případy hlásí národní systémy, v Evropě je sleduje ECDC spolu s mapováním rozšíření komára tygrovaného. Měsíční počty případů hlášených v Česku přebíráme ze Státního zdravotního ústavu do tabulky Hlášené případy v Česku pod článkem – u nás jde o nákazy zavlečené z ciziny; když je počet za poslední měsíc výrazně nad obvyklou úrovní, objeví se i mezi upozorněními na úvodní stránce.

Zdroje a doporučená literatura

• BURT, Felicity J.; CHEN, Weiqiang; MAHALINGAM, Suresh a kol. Chikungunya virus and arthritic disease. The Lancet Infectious Diseases, 2014, roč. 14, č. 9. Dostupné z: doi.org/10.1016/S1473-3099(14)70869-2
• HIGGS, Stephen; VANLANDINGHAM, Dana L.; POWERS, Ann M. (eds.). Chikungunya and Zika Viruses: Global Emerging Health Threats. Elsevier, 2018. ISBN 978-0-12-811866-5. Dostupné z: Google Books
• Světová zdravotnická organizace: Chikungunya.