Hepatitida E

Hepatitida E je virový zánět jater, o kterém se v Česku dlouho mluvilo jen v souvislosti s cestováním do Asie nebo Afriky. Dnes se jí lidé nakazí většinou doma – z nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa, jater nebo zabíjačkových výrobků. Počet hlášených případů je dnes více než dvojnásobný oproti letům před rokem 2023.

Původce a přenos

Původcem je virus hepatitidy E (HEV) z čeledi Hepeviridae. Člověka napadají čtyři hlavní genotypy, které se liší cestou přenosu i rozšířením. Genotypy 1 a 2 žijí jen v člověku a šíří se fekálně-orální cestou, hlavně kontaminovanou pitnou vodou; převažují v Africe a v částech Asie. Genotypy 3 a 4 přirozeně kolují mezi zvířaty, především prasaty a divokými prasaty, a na člověka přecházejí jako zoonóza.

V Evropě i v Česku převládá genotyp 3. Prasata infekci nijak neprojevují, takže ji běžná veterinární prohlídka neodhalí. Člověk se nakazí hlavně konzumací nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa a vnitřností, zejména jater, a výrobků jako tlačenka, jitrnice nebo syrové klobásy; zdrojem může být i zvěřina. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v anamnézách českých pacientů dominuje konzumace vepřového masa a zabíjačkových produktů, u více než poloviny případů se ale zdroj nákazy jednoznačně určit nepodaří.

Hepatitidu E je dobré odlišit od žloutenky typu A: obě nemoci se projevují podobně a obě se přenášejí fekálně-orální cestou, hepatitida A se ale v Česku šíří hlavně z člověka na člověka a proti ní existuje očkování.

Příznaky a průběh

Inkubační doba je 2 až 10 týdnů, v průměru 5 až 6 týdnů. Velká část nákaz probíhá bez příznaků, někdy se projeví jen zvýšenými jaterními testy. Pokud se nemoc rozvine, začíná mírnou horečkou, nechutenstvím, nevolností a zvracením; následuje bolest břicha, tmavá moč, světlá stolice a zežloutnutí kůže a očního bělma. Příznaky obvykle trvají jeden až šest týdnů a většina nemocných se uzdraví bez následků. Vzácně dochází k akutnímu selhání jater, ohroženi jsou zejména lidé s již poškozenými játry.

Dvě skupiny pacientů mají výrazně horší průběh. Těhotné ženy nakažené genotypem 1 nebo 2 ve druhém a třetím trimestru jsou ohroženy selháním jater a ztrátou plodu; podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může při nákaze ve třetím trimestru zemřít až 20 až 25 % z nich. U lidí s oslabenou imunitou, hlavně po transplantaci orgánů, může infekce genotypem 3 přejít do chronické formy a vést až k cirhóze jater. Popsány jsou i mimojaterní komplikace, například neurologické.

Proč ji sledujeme

V chudších zemích způsobuje hepatitida E rozsáhlé epidemie z kontaminované vody, často v uprchlických táborech a v oblastech zasažených konfliktem nebo povodněmi; podle WHO se v táborech odehrává téměř polovina ohnisek. WHO odhaduje, že se virem ročně nakazí kolem 20 milionů lidí, z nichž 3,3 milionu má příznaky.

V Evropě je obraz jiný: převažují jednotlivé, většinou místně získané nákazy genotypem 3. Jejich hlášený počet v zemích EU/EHP vzrostl z 514 v roce 2005 na 5 617 v roce 2015. Část nárůstu jde na vrub lepší diagnostice a větší pozornosti lékařů. Podobný vývoj má Česko. Podle předběžných dat SZÚ bylo od ledna do září 2026 hlášeno 620 případů. Za stejné období let 2017 až 2022 to bylo 163 až 275 případů ročně, v letech 2023 až 2025 pak 507 až 570. Za celý rok 2025 SZÚ evidoval 764 případů.

Významné epidemie

• 1955–1956, Dillí (Indie) – vodou šířená epidemie s přibližně 29 tisíci případy žloutenky. Dlouho byla považována za hepatitidu A; až zpětné vyšetření uchovaných vzorků krve ukázalo, že šlo o hepatitidu E.
• 1978, Kašmír (Indie) – epidemie v okrese Baramulla s odhadem kolem 52 tisíc případů žloutenky a více než 1 500 úmrtími. Na jejím základě byla popsána nová, vodou přenosná forma virové hepatitidy, později označená jako hepatitida E.
• 2004, Dárfúr (Súdán) – tábor pro vnitřně vysídlené osoby Mornay; od konce července do konce roku 2 621 případů a 45 úmrtí, z toho 19 u těhotných žen.
• 2017–2022, Namibie – celostátní epidemie s počátkem ve Windhoeku; přes 8 tisíc potvrzených, epidemiologicky spojených a podezřelých případů a 66 úmrtí.
• Od roku 2018, Bentiu (Jižní Súdán) – opakovaná ohniska v táboře pro vysídlené osoby; do března 2023 přes 4 tisíce případů a 27 úmrtí. V roce 2022 zde proběhla první očkovací kampaň proti hepatitidě E jako reakce na epidemii.

Prevence a léčba

Akutní hepatitida E nemá specifickou léčbu; protože obvykle odezní sama, stačí klidový režim a vyhýbat se lékům a látkám, které zatěžují játra, včetně alkoholu. Hospitalizace je nutná při těžkém průběhu a zvažuje se u těhotných žen s příznaky. U chronické infekce lékaři nejprve snižují imunosupresi, pokud to stav pacienta dovolí, a případně nasazují antivirotikum ribavirin.

V Evropě je nejúčinnější prevencí důkladná tepelná úprava vepřového masa, jater a zvěřiny, oddělení syrového masa od hotových jídel v kuchyni a mytí nástrojů i rukou po zpracování syrového masa. Opatrnost se týká hlavně lidí s oslabenou imunitou, těhotných a lidí s chronickým onemocněním jater. V zemích s výskytem genotypů 1 a 2 chrání nezávadná pitná voda, fungující kanalizace a hygiena; cestovatelé by neměli pít vodu ani led neznámého původu. Očkovací látka existuje, je ale registrovaná jen v Číně a několika dalších zemích, v Česku k dispozici není.

Jak nemoc sledujeme

Hepatitida E je v Česku povinně hlášená do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Měsíční počty, které z něj zveřejňuje Státní zdravotní ústav, přebíráme do tabulky Hlášené případy v Česku pod článkem; když je počet za poslední měsíc výrazně nad obvyklou úrovní, objeví se i mezi upozorněními na úvodní stránce. Tam se dostanou i hlášení z týdenního bulletinu ministerstva zdravotnictví a zprávy WHO a ECDC o ohniscích v zahraničí.

Zdroje a doporučená literatura

• KAMAR, Nassim; IZOPET, Jacques; PAVIO, Nicole; AGGARWAL, Rakesh; LABRIQUE, Alain a kol. Hepatitis E virus infection. Nature Reviews Disease Primers, 2017, roč. 3, čl. 17086. Dostupné z: doi.org/10.1038/nrdp.2017.86
• DALTON, Harry R.; KAMAR, Nassim; BAYLIS, Sally A.; MORADPOUR, Darius; WEDEMEYER, Heiner; NEGRO, Francesco. EASL Clinical Practice Guidelines on hepatitis E virus infection. Journal of Hepatology, 2018, roč. 68, č. 6. Dostupné z: doi.org/10.1016/j.jhep.2018.03.005
• ASPINALL, Esther J.; COUTURIER, Elisabeth; FABER, Mirko; SAID, Bengü; IJAZ, Samreen a kol. Hepatitis E virus infection in Europe: surveillance and descriptive epidemiology of confirmed cases, 2005 to 2015. Eurosurveillance, 2017, roč. 22, č. 26. Dostupné z: doi.org/10.2807/1560-7917.ES.2017.22.26.30561
• Světová zdravotnická organizace: Hepatitis E.
• Státní zdravotní ústav: Hepatitida E – základní informace onemocnění.