Žloutenka typu A

Žloutenka typu A byla v Česku dlouho nemocí, na kterou se skoro zapomnělo – ještě v roce 2023 jí za prvních devět měsíců onemocnělo jen 48 lidí. Od roku 2024 se ale vrátila v největší vlně za posledních čtyřicet let: v roce 2025 přes tři tisíce hlášených případů a 36 mrtvých. Nemoc, kterou starší generace prodělaly v dětství, dnes zasahuje dospělé, kteří proti ní nemají protilátky.

Aktuální situace v Česku

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo od začátku roku 2026 do konce září hlášeno 1 600 případů a 7 úmrtí. Měsíční počty od zimy klesají (leden 367 případů, srpen 70, září 117), stále jsou ale mnohonásobně vyšší než před epidemií. Nejvíc nemocných letos hlásí Jihomoravský kraj a Praha. Většinu tvoří dospělí ve věku 25 až 54 let, nemoc se ale nevyhýbá ani dětem.

Za celý rok 2024 SZÚ evidoval 636 případů a 2 úmrtí, za rok 2025 3 266 případů a 36 úmrtí (30 mužů a 6 žen). Zhruba tři čtvrtiny nemocných v roce 2025 skončily v nemocnici na infekčním oddělení. Vrchol přišel v říjnu 2025, nejvíc případů tehdy hlásila Praha, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Údaje jsou předběžné, SZÚ je zveřejňuje jednou měsíčně.

Původce a přenos

Původcem je virus hepatitidy A (Hepatovirus A) z čeledi pikornavirů. Je mimořádně odolný – v prostředí, ve vodě i na zmrazených potravinách vydrží týdny až měsíce. Přenáší se fekálně-orální cestou: nakažený člověk vylučuje virus stolicí a k dalšímu se dostane přes neumyté ruce, společné toalety, kontaminované jídlo či vodu, případně při sexuálním kontaktu.

Zrádná je dlouhá inkubační doba 15 až 50 dní. Nejvíc nakažlivý je člověk ještě předtím, než se mu udělá zle – virus vylučuje už týden až dva před prvními příznaky. Ve chvíli, kdy hygienici případ zjistí, má za sebou nemocný často týdny běžného života a desítky kontaktů.

Příznaky a průběh

U malých dětí probíhá nákaza většinou bez příznaků nebo jako lehké „střevní“ onemocnění. S věkem se průběh zhoršuje: dospělí mívají horečku, únavu, nechutenství, nevolnost, bolest pod pravým žebrem, tmavou moč a světlou stolici a pak typické zežloutnutí kůže a očního bělma. Nemoc obvykle trvá několik týdnů a rekonvalescence může trvat měsíce.

Na rozdíl od hepatitid B a C nepřechází do chronické formy a po prodělání zůstává celoživotní imunita. Vzácně ale vede k akutnímu selhání jater. Ohroženi jsou hlavně starší lidé a lidé s chronickým onemocněním jater, včetně poškození alkoholem. SZÚ uvádí, že k většině úmrtí v současné epidemii došlo u lidí s rizikovým chováním nebo s chronickým postižením jater.

Žloutenka jako příznak může mít i jiné příčiny než virovou hepatitidu – přehled najdete na stránce žloutenka – příznaky a léčba.

Proč se vrátila

Paradoxně kvůli tomu, jak úspěšně ji Česko kdysi potlačilo. Do poloviny 60. let se epidemie hepatitid v Československu opakovaly každý rok a většina lidí se nakazila v dětství, kdy je nemoc mírná. S lepší hygienou, nezávadnou vodou a kanalizací výskyt klesal. Podle sérologických přehledů z let 1984 až 2001 mají protilátky hlavně lidé narození do roku 1965. Mladší generace jsou proti viru převážně bezbranné – nemoc nikdy neprodělaly a většinou nejsou očkované.

V takové populaci stačí, aby se virus dostal do skupiny s horšími hygienickými podmínkami, například mezi lidi bez domova nebo uživatele drog, a odtud se šíří dál do rodin, kolektivů a provozů. Podle SZÚ trvá návrat k obvyklým počtům po podobných vlnách obvykle dva až tři roky. Pandemický potenciál v pravém smyslu hepatitida A nemá, česká vlna ale ukazuje, jak rychle se stará nemoc vrací tam, kde populaci chybí imunita.

Významné epidemie

• 1979, Československo – rozsáhlá epidemie z kontaminovaných potravin s více než 32 tisíci hlášenými případy.
• 1988, Šanghaj – syrové mušle z kontaminované laguny vyvolaly za několik týdnů kolem 300 tisíc onemocnění; dodnes jde o největší zaznamenanou epidemii hepatitidy A.
• 2013–2014, Evropa – mražené bobulové ovoce z mezinárodního obchodu; přes tisíc případů v řadě evropských zemí, nejvíc v Itálii.
• 2016–2018, Evropa – vlna mezi muži mající sex s muži zasáhla většinu zemí EU a vyčerpala zásoby vakcíny.
• Od roku 2016, USA – epidemie šířené z člověka na člověka mezi lidmi bez domova a uživateli drog v desítkách států; desítky tisíc případů a stovky úmrtí.
• Od roku 2024, Česko – nejvyšší počty od 80. let; v roce 2025 přes tři tisíce případů a 36 úmrtí.

Prevence a léčba

Specifický lék neexistuje. Léčí se klidovým režimem, dietou, dostatkem tekutin a vynecháním alkoholu a léků zatěžujících játra. V Česku je léčba hepatitidy A povinná a nemocný se izoluje na infekčním oddělení. Jeho neočkované kontakty dostávají lékařský dohled, blízkým kontaktům se nařizuje očkování po expozici, které podané do dvou týdnů od kontaktu dokáže nemoci zabránit.

Nejúčinnější ochranou je očkování: dvě dávky inaktivované vakcíny chrání zřejmě na celý život. V Česku není povinné, doporučuje se ale zejména lidem, kteří nemoc neprodělali – před cestou do zemí s vyšším výskytem, lidem s chronickým onemocněním jater, pracovníkům v rizikových profesích a v současné situaci i kontaktům nemocných. Proti nákaze chrání také obyčejné mytí rukou mýdlem po toaletě a před jídlem. Dezinfekce na bázi alkoholu na tento virus účinkuje jen omezeně.

Jak nemoc sledujeme

Hepatitida A je v Česku povinně hlášená do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). SZÚ z něj jednou měsíčně zveřejňuje počty případů po krajích a samostatnou zprávu o vývoji epidemie. Měsíční počty přebíráme do tabulky Hlášené případy v Česku pod článkem; když je počet za poslední měsíc výrazně nad obvyklou úrovní, objeví se i mezi upozorněními na úvodní stránce. Tam se dostanou i hlášení z týdenního bulletinu ministerstva zdravotnictví a zprávy WHO a ECDC o mezinárodních ohniscích.

Zdroje a doporučená literatura

• Státní zdravotní ústav: Virová hepatitida A – situace v ČR (průběžné zprávy, předběžná data z ISIN).
• Státní zdravotní ústav: Výskyt vybraných hlášených infekcí v ČR, rok 2026.
• LEMON, Stanley M.; OTT, Jördis J.; VAN DAMME, Pierre; SHOUVAL, Daniel. Type A viral hepatitis: A summary and update on the molecular virology, epidemiology, pathogenesis and prevention. Journal of Hepatology, 2018, roč. 68, č. 1. Dostupné z: doi.org/10.1016/j.jhep.2017.08.034
• Světová zdravotnická organizace: Hepatitis A.