Salmonelóza

Salmonelóza je nejznámější „otrava z jídla“. Obvykle jde o několikadenní průjem, který odezní sám – přesto patří mezi nejčastější nákazy z potravin na světě. A protože se potraviny dnes vozí přes celé kontinenty, dokáže jedna kontaminovaná šarže během několika týdnů vyvolat onemocnění v desítce zemí najednou.

Původce a přenos

Původcem jsou bakterie Salmonella enterica, přesněji takzvané netyfové sérovary – je jich přes dva a půl tisíce, nejčastěji se setkáme s typy Enteritidis a Typhimurium. Na rozdíl od příbuzného původce břišního tyfu, který žije jen v člověku, jsou netyfové salmonely zoonózou: přirozeně osidlují střevo drůbeže, prasat, skotu i plazů a zvířatům často nijak neškodí.

Člověk se nejčastěji nakazí potravinami živočišného původu – nedostatečně tepelně upravenými vejci, drůbežím a vepřovým masem nebo nepasterizovaným mlékem. Přibývá ale ohnisek z potravin, u kterých by je čekal málokdo: z klíčků, zeleniny, koření, arašídového másla nebo čokolády. Bakterie se dostane do úst i z rukou po kontaktu s domácími plazy, například želvou, a v kuchyni přes prkénko, na kterém se předtím krájelo syrové maso.

Příznaky a průběh

Nemoc obvykle začíná 12 až 72 hodin po jídle: průjem, křeče v břiše, horečka, nevolnost a zvracení. U zdravého dospělého odezní zhruba za čtyři až sedm dní bez léčby. Nebezpečná je hlavně dehydratace u malých dětí a seniorů; u lidí s oslabenou imunitou může bakterie proniknout do krve a způsobit zánět kloubů, kostí nebo mozkových blan.

V subsaharské Africe se netyfové salmonely projevují úplně jinak – jako invazivní infekce krevního řečiště, často bez průjmu. Postihují hlavně malé děti s malárií nebo podvýživou a dospělé s neléčeným HIV, patří tam k nejčastějším původcům otravy krve a smrtnost se pohybuje kolem pětiny případů.

Jak salmonelózu rozeznat od jiných střevních infekcí a kdy vyhledat lékaře, popisuje přehled příznaků salmonelózy.

Proč ji sledujeme

Pandemický potenciál v klasickém smyslu salmonelóza nemá – mezi lidmi se šíří jen omezeně. Je ale názornou ukázkou toho, jak globální potravinový řetězec mění epidemiologii: semena na klíčky z jedné farmy nebo čokoláda z jedné továrny se rozvezou do desítek zemí a nemocní se objeví všude, kam zboží doputovalo. Jednotlivé případy v různých zemích spolu na první pohled nesouvisejí, takže ohnisko lze snadno přehlédnout.

Podle odhadů způsobí netyfové salmonely ve světě ročně kolem 94 milionů onemocnění a 155 tisíc úmrtí na průjmová onemocnění. V Evropské unii je salmonelóza dlouhodobě druhou nejčastěji hlášenou nákazou přenosnou ze zvířat na člověka, hned po kampylobakterióze. Roste také odolnost salmonel vůči antibiotikům, k čemuž přispívá jejich používání v chovech hospodářských zvířat.

Významné epidemie

• 1985, Illinois (USA) – kontaminované pasterizované mléko z jedné mlékárny; přes 16 tisíc laboratorně potvrzených případů, celkový počet nemocných se odhaduje na víc než sto tisíc. Dodnes jedna z největších epidemií salmonelózy.
• 1994, USA – zmrzlinová směs převážená v cisternách, ve kterých se předtím vozila tekutá vejce; odhadem 224 tisíc nemocných ve 41 státech.
• 90. léta, Česko – epidemie spojená s vejci a drůbeží, v nejhorších letech desítky tisíc hlášených případů ročně. Výrazný pokles přinesla až kontrola salmonel v chovech a očkování nosnic.
• 2008–2009, USA – arašídové máslo a pasta z jednoho závodu; přes 700 hlášených případů a devět úmrtí. Majitel firmy byl později odsouzen k 28 letům vězení.
• 2022, Evropa – čokoládové výrobky z továrny v belgickém Arlonu; stovky nemocných, převážně dětí, v řadě evropských zemí.

Prevence a léčba

Většina případů se léčí jen doplňováním tekutin a minerálů, u dětí ideálně rehydratačním roztokem. Antibiotika se u běžného průjmu nepodávají – průběh téměř nezkracují a mohou prodloužit dobu, po kterou člověk bakterii vylučuje. Jsou vyhrazená pro invazivní infekce a pacienty z rizikových skupin; i tam ale výběr komplikuje rostoucí rezistence.

Prevence se odehrává hlavně v chovech a v kuchyni. Na straně výroby jde o kontrolu salmonel v chovech drůbeže včetně očkování nosnic – právě tyto programy stojí za poklesem případů v Evropě od 90. let. Doma platí několik jednoduchých pravidel: vejce a drůbež důkladně tepelně upravit, syrové maso krájet na zvláštním prkénku, uvařené jídlo rychle zchladit a nenechávat ho stát při pokojové teplotě, po kontaktu s plazy si umýt ruce. Očkovací látka pro lidi proti netyfovým salmonelám zatím neexistuje.

Jak nemoc sledujeme

Salmonelóza je v Česku i v celé EU povinně hlášená. Kmeny izolované od pacientů se stále častěji celogenomově sekvenují: když se v několika zemích objeví geneticky téměř shodný kmen, je to signál společného zdroje, i když nemocní spolu jinak nemají nic společného. Takto Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) spolu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) odhaluje mezinárodní ohniska a zveřejňuje k nim rychlá hodnocení rizika – ta se objevují i mezi upozorněními na úvodní stránce. Týdenní data ze sítě GISRS salmonelózu nepokrývají.

Zdroje a doporučená literatura

• MAJOWICZ, Shannon E.; MUSTO, Jennie; SCALLAN, Elaine; ANGULO, Frederick J.; KIRK, Martyn a kol. The Global Burden of Nontyphoidal Salmonella Gastroenteritis. Clinical Infectious Diseases, 2010, roč. 50, č. 6. Dostupné z: doi.org/10.1086/650733
• FEASEY, Nicholas A.; DOUGAN, Gordon; KINGSLEY, Robert A.; HEYDERMAN, Robert S.; GORDON, Melita A. Invasive non-typhoidal salmonella disease: an emerging and neglected tropical disease in Africa. The Lancet, 2012, roč. 379, č. 9835. Dostupné z: doi.org/10.1016/S0140-6736(11)61752-2
• McKENNA, Maryn. Big Chicken: The Incredible Story of How Antibiotics Created Modern Agriculture and Changed the Way the World Eats. Washington, D.C.: National Geographic, 2017. ISBN 978-1-4262-1766-1. Dostupné z: Google Books
• EFSA; ECDC. The European Union One Health 2023 Zoonoses report. EFSA Journal, 2024, roč. 22, č. 12. Dostupné z: doi.org/10.2903/j.efsa.2024.9106
• Světová zdravotnická organizace: Salmonella (non-typhoidal).