Virus Shamonda

Virus Shamonda je nákaza hospodářských zvířat, kterou přenášejí drobní krevsající tiplíci. Známe ho od 60. let z Afriky a později z Japonska, v létě 2026 se ale poprvé objevil v Evropě a během několika měsíců se rozšířil do více než desítky zemí včetně Česka. V říjnu 2026 přibyl první popsaný případ u člověka. U skotu jde hlavně o riziko pro březí zvířata a plody, u lidí zatím nelze riziko spolehlivě vyčíslit.

Situace se rychle vyvíjí. Text vychází z údajů dostupných k 3. listopadu 2026.

Původce a přenos

Virus Shamonda (zkratka SHAV) patří mezi orthobunyaviry, do takzvané séroskupiny Simbu. Je blízce příbuzný viru Schmallenberg, který Evropou prošel po roce 2011, a viru Akabane. Poprvé byl izolován ze skotu v Nigérii v roce 1965; později se našel v dalších zemích Afriky a v Japonsku.

V Evropě kolují dvě geneticky odlišné varianty, SHAV-EU1 a SHAV-EU2. Liší se ve všech třech segmentech genomu a mají jiné rozšíření, proto je autoři popisu považují za dvě samostatná zavlečení. EU1 se vyskytuje hlavně v jižním Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii, EU2 v Belgii, Nizozemsku, severním Německu a severozápadní Francii.

Hlavní cestou šíření je podle dosavadních poznatků bodnutí tiplíkem rodu Culicoides. Které druhy tiplíků virus v Evropě přenášejí, zatím není známo. Tiplíci mají jen 1 až 3 milimetry a krev sají pouze samice. Přímý přenos mezi zvířaty se nepovažuje za pravděpodobný, doložený je ale přenos z březí matky na plod.

Hlavním hostitelem je skot. Virus se našel také u ovcí, koz, koní a alpak, variantu EU2 ale zatím laboratoře potvrdily jen u skotu.

Příznaky a průběh u zvířat

U dospělého skotu začíná nemoc náhle: horečkou, někdy nad 40 °C, výrazným poklesem dojivosti, nechutenstvím, průjmem a skleslostí. Ve stádě může onemocnět velká část zvířat, v prvních německých chovech až všechna; úhyny tamní studie nezaznamenala. Postižení stáda podle Státní veterinární správy trvá přibližně dva až tři týdny. Podobné příznaky má i katarální horečka ovcí, proto o diagnóze rozhoduje laboratorní vyšetření.

Vážnější je nákaza v březosti. Pokud se dosud neimunní kráva nakazí zhruba mezi 8. a 14. týdnem březosti, může virus projít placentou. Následkem jsou potraty nebo vrozené vady telat se ztuhlými klouby, zakřivenou páteří či postiženým mozkem. Tele s vadami se může narodit dlouho po nákaze matky, takže skutečný dopad evropské vlny se může ukázat až v dalších měsících. Vrozené vady popsali už dříve v Japonsku: v prefektuře Kagošima se na přelomu let 2015 a 2016 narodilo 15 znetvořených telat s protilátkami proti viru Shamonda, šest z nich mrtvých. Jak silně v tomto ohledu působí evropské varianty, se teprve zkoumá.

U koní se popsaly neurologické příznaky, jako jsou poruchy koordinace a pohybu nebo svalové záškuby, a virus se našel v mozku uhynulých zvířat. U ovcí a koz může nákaza probíhat mírněji nebo bez příznaků.

Nákaza člověka

Dlouho se předpokládalo, že virus lidi nenakazí. Dne 20. října 2026 ale Francie oznámila Světové zdravotnické organizaci (WHO) první laboratorně potvrzený případ na světě. Šlo o staršího muže z venkova na východě Francie, který v předchozím roce nikam necestoval a jehož imunita byla těžce oslabená transplantací kmenových buněk. Koncem září se u něj rozvinul těžký zánět mozku, 8. října zemřel. V mozkomíšním moku i v mozku se našla varianta EU1 a jiné možné původce encefalitidy vyšetření vyloučila. Virus byl v jeho krvi, stolici a dýchacích cestách přítomen nejméně dva měsíce před začátkem encefalitidy.

Kde se nakazil, není jisté. Nejpravděpodobnější je bodnutí hmyzem, protože v jeho oblasti virus u zvířat koloval. Přenos při transfuzích, které dostával, je podle dosavadních testů dárců nepravděpodobný, zcela vyloučený ale není. Další případ u člověka nebyl do začátku listopadu hlášen a přenos z člověka na člověka se nezjistil.

Je to ovšem jediný případ, a to u výjimečně vnímavého pacienta. Podle WHO z něj nelze odvodit, jak často se lidé nakazí, jak nemoc obvykle probíhá ani jaké je riziko pro lidi se zdravou imunitou. Riziko pro veřejné zdraví proto označuje za nejisté a zatím nevyčíslitelné. Státní zdravotní ústav považuje riziko pro lidi se zdravou imunitou za minimální a pro Česko za velmi nízké; aktivita tiplíků je navíc teď na podzim nízká.

Mléko a maso: přenos potravinami se podle WHO zatím považuje za nepravděpodobný, ověřuje se ale, zda nakažené krávy vylučují virus do mléka a co by to znamenalo pro bezpečnost potravin.

Proč ji sledujeme

O šíření mezi lidmi nejsou žádné doklady. Sledujeme ho z jiného důvodu: během jediné sezony se rozšířil napříč Evropou a tiplíci, kteří ho přenášejí, tu žijí běžně. Podobně se v Evropě před lety prosadily virus Schmallenberg a virus katarální horečky ovcí.

Imunita po nákaze virem Schmallenberg podle autorů německé studie chrání proti viru Shamonda pravděpodobně jen málo, protože se oba viry liší právě v segmentu genomu důležitém pro imunitní odpověď. Tiplíci jsou v severnější Evropě aktivní zhruba od května do října. V Česku se jako orientační hranice začátku a konce sezony uvádí teplota kolem 10 °C.

Situace v Česku

První případ v Česku oznámila Státní veterinární správa 23. října 2026. Státní veterinární ústav Jihlava potvrdil virus v potraceném plodu skotu z chovu na Táborsku. Dospělá zvířata v chovu měla typické příznaky, hlavně několikadenní horečku a pokles dojivosti, u nich ale nákaza potvrzena nebyla.

Podle české ani evropské legislativy nepatří virus Shamonda mezi nebezpečné nákazy, takže se v postižených chovech nevydávají mimořádná veterinární opatření a nález nemá vliv na veterinární certifikaci zvířat pro vývoz. Státní veterinární správa přesto chovatelům doporučuje omezit přesuny zvířat z postiženého chovu po dobu klinických příznaků.

Od 1. října 2026 se u skotu povinně vyšetřují potraty, telata s malformacemi a telata narozená mrtvá nebo neživotaschopná, pokud je výsledek na katarální horečku ovcí negativní. Tato vyšetření hradí stát a provádějí je státní veterinární ústavy v Praze, Jihlavě a Olomouci. Vyšetření zvířat s akutními příznaky si hradí chovatel.

Významné události

• 1965, Nigérie – první izolace viru ze skotu.
• 2015–2016, Japonsko – virus izolovaný z krve skotu a z tiplíků, následně narození 15 telat s vrozenými vadami.
• červen až srpen 2026, střední Evropa – od poloviny června hromadné onemocnění dojnic; koncem července už přes sto postižených chovů jen v Bádensku-Württembersku. Laboratoře původce určily koncem července a začátkem srpna v Německu, Švýcarsku a Francii.
• září 2026 – potvrzení druhé varianty (EU2) v Německu a Nizozemsku.
• říjen 2026, Francie – první nákaza člověka; u zvířat k 20. říjnu nálezy v 54 departementech.
• říjen 2026, Česko – první nález, plod skotu z Táborska.

Kromě uvedených zemí hlásily nález u zvířat do konce října také Belgie, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a ostrov Jersey.

Prevence a léčba

Vakcína ani specifický lék neexistují, a to pro lidi ani pro zvířata. Nemocným zvířatům se tlumí horečka a zánět. Protože virus šíří létající hmyz, běžná opatření na farmě před ním spolehlivě neochrání.

Chovatelům Státní veterinární správa doporučuje zvážit repelenty a insekticidy v době aktivity tiplíků a takové načasování inseminace, aby zranitelné období březosti nepřipadlo na sezonu přenašečů. Při akutních příznacích je na místě obrátit se na soukromého veterináře. Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) doporučuje také omezovat místa, kde se tiplíci líhnou, a převážet zvířata v době jejich nízké aktivity.

Lidem doporučuje Státní zdravotní ústav v místech výskytu tiplíků a přežvýkavců světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, případně pokrývku hlavy, a repelenty, na které ovšem tiplíci reagují výrazně méně než komáři. Běžnou moskytiérou tiplíci proniknou, je potřeba síť s extra jemným výpletem. Nejaktivnější bývají za rozbřesku a za soumraku.

Jak nemoc sledujeme

Výskyt u zvířat v Česku zveřejňuje Státní veterinární správa. Světová organizace pro zdraví zvířat virus nevede na seznamu nákaz povinných k hlášení a státy jí nálezy hlásí dobrovolně. Případy u lidí a hodnocení rizika zveřejňují WHO a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jejichž hlášení přebíráme mezi upozornění na úvodní stránce. WHO zároveň doporučuje zvážit test na virus Shamonda u lidí s odpovídajícími příznaky a možným kontaktem se zvířaty nebo přenašeči, dokud riziko pro člověka nebude lépe známé.

Zdroje a doporučená literatura

• Světová zdravotnická organizace: Disease Outbreak News: Shamonda virus in human, France; Shamonda virus (otázky a odpovědi).
• BONNET, M.; LABUSSIÈRE-WALLET, H.; DUMEZ, P. a kol. Fatal encephalitis caused by Shamonda virus Europe 1 (SHAV-EU1) in a patient with a severely weakened immune system, France, 2026. Eurosurveillance, 2026, roč. 31, č. 42. Dostupné z: doi.org/10.2807/1560-7917.ES.2026.31.42.2600883
• WERNIKE, K.; HOFFMANN, B.; LINK, E. K.; ROTHENEDER, S.; ESHAK, M. a kol. Emergence of Shamonda Orthobunyavirus, Central Europe, 2026. Emerging Infectious Diseases, 2026, roč. 32, č. 12. Dostupné z: doi.org/10.3201/eid3212.261496
• WERNIKE, K.; PFAFF, F.; ZEISKE, S.; HÖPER, D.; BEER, M. Two incursions, two viruses: emergence of a second novel Shamonda virus clade, Germany, 2026. Eurosurveillance, 2026, roč. 31, č. 39. Dostupné z: doi.org/10.2807/1560-7917.ES.2026.31.39.2600756
• HIRASHIMA, Y.; KITAHARA, S.; KATO, T.; SHIRAFUJI, H.; TANAKA, S.; YANASE, T. Congenital Malformations of Calves Infected with Shamonda Virus, Southern Japan. Emerging Infectious Diseases, 2017, roč. 23, č. 6. Dostupné z: doi.org/10.3201/eid2306.161946
• Státní veterinární správa: Shamonda virus (SHAV); SVS zavádí vyšetřování na nový virus u hospodářských zvířat; První případ nového viru Shamonda v ČR potvrzen v chovu skotu na Táborsku.
• Státní zdravotní ústav: Virus Shamonda (SHAV).
• Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí: First detection of Shamonda virus in an immunocompromised patient, France, October 2026; Světová organizace pro zdraví zvířat: Shamonda virus; Friedrich-Loeffler-Institut: Shamonda virus; AGES: Shamonda virus.