Nemoc X

Nemoc X není konkrétní nemoc. Je to zástupný název, který Světová zdravotnická organizace zavedla v roce 2018 pro zatím neznámý patogen, který způsobí příští pandemii. Zní to jako sci-fi, ale jde o čistě praktický nástroj: připravovat se dá i na něco, co ještě neumíme pojmenovat.

Odkud se pojem vzal

WHO vede seznam prioritních patogenů pro výzkum a vývoj – nemocí, které mají potenciál způsobit mimořádnou situaci a pro které chybí léky nebo vakcíny. Vedle eboly, viru Nipah, MERS nebo krymsko-konžské hemoragické horečky se na něj v roce 2018 dostala i položka „Disease X".

O dva roky později se ukázalo, jak trefná byla: COVID-19 byl přesně tím případem – nová nemoc, o které nikdo předem nevěděl, s pandemickým dopadem.

Jak by mohla vypadat

Z dosavadních zkušeností se dají odhadnout vlastnosti, které by takový patogen pravděpodobně měl:

Zoonotický původ – drtivá většina nových lidských nemocí pochází ze zvířat; hlavními zdroji jsou netopýři, hlodavci, ptáci a hospodářská zvířata.
Přenos dýchacími cestami – nic jiného se nešíří tak rychle a nedá se tak těžko zastavit.
Nakažlivost před příznaky – vlastnost, kvůli které selhává izolace zjevně nemocných.
Střední, ne extrémní smrtnost – nemoc, která zabije hostitele příliš rychle, se šíří hůř; nebezpečnější je ta, se kterou nakažený stihne cestovat.

Nejčastěji zmiňovanými kandidáty jsou nové chřipkové viry (viz ptačí chřipka H5N1), další koronaviry a paramyxoviry. Riziko zvyšuje i to, čemu se říká antropogenní tlak: odlesňování, intenzivní chovy, obchod s divokými zvířaty a rychlá doprava.

Co s tím dělá veřejné zdraví

Příprava na neznámý patogen se soustředí na věci, které fungují bez ohledu na to, o co konkrétně půjde:

Platformové vakcíny – technologie (mRNA, vektorové vakcíny), do kterých se doplní genetická informace nového patogenu; právě díky nim vznikly vakcíny proti COVIDu-19 v řádu měsíců.
Prototypové patogeny – výzkum zástupce každé virové čeledi, aby se v případě nouze jen „přepnulo" na příbuzný virus.
Surveillance – sledování neobvyklých shluků onemocnění, genomické sekvenování, testování odpadních vod a sledování nákaz u zvířat.
Kapacity a zásoby – ochranné pomůcky, laboratoře, nemocniční lůžka, ale i připravené právní rámce a plány.
Důvěra – nejpodceňovanější položka. Bez ní nefungují ani ta nejlepší opatření.

Co může udělat jednotlivec

Univerzální rady jsou stejné jako u jakékoli respirační nákazy: očkovat se proti tomu, proti čemu to jde, zůstat doma při příznacích, větrat, mýt si ruce, mít doma malou zásobu základních věcí a řídit se ověřenými zdroji. Podrobněji je rozebírá sekce Prevence a Co dělat při pandemii.

Jak se nemoc X bude sledovat

Právě proto existují sítě jako GISRS pro chřipku – jejich laboratoře a hlásicí kanály jsou infrastrukturou, která zachytí i nový patogen. Data, ze kterých čerpají upozornění na úvodní stránce, pocházejí přesně z takové sítě.

Zdroje a doporučená literatura

SIMPSON, Shmona; KAUFMANN, Michael C.; GLOZMAN, Vitaly; CHAKRABARTI, Ajoy. Disease X: accelerating the development of medical countermeasures for the next pandemic. The Lancet Infectious Diseases, 2020, roč. 20, č. 5. Dostupné z: doi.org/10.1016/S1473-3099(20)30123-7
KHAN, Ali S.; PATRICK, William. The Next Pandemic: On the Front Lines Against Humankind's Gravest Dangers. New York: PublicAffairs, 2016. ISBN 978-1-61039-592-2. Dostupné z: Google Books
Světová zdravotnická organizace: Prioritizing diseases for research and development in emergency contexts.

Aktuální výskyt

Pro tuhle nemoc zatím nesledujeme týdenní data. Globální surveillance síť WHO (GISRS / FluNet), ze které čerpáme, pokrývá zatím jen chřipku a RSV – jejich aktuální výskyt najdete na úvodní stránce. U ostatních nemocí se řiďte informacemi hygienické služby a hlášeními WHO o výskytu nákaz.