Chřipka

Chřipka je akutní virové onemocnění dýchacích cest, které se každý rok vrací v sezonních vlnách a zhruba jednou za několik desetiletí i v podobě pandemie. Právě chřipka je nemoc, u které je pandemické riziko nejlépe zdokumentované – a zároveň jediná, u které svět provozuje skutečně globální síť pro sledování v reálném čase.

Původce a přenos

Chřipku způsobují viry chřipky typu A, B, C a D; pro člověka jsou zásadní typy A a B. Viry typu A se dále dělí podle dvou povrchových bílkovin – hemaglutininu (H) a neuraminidázy (N) – odtud označení jako H1N1 nebo H3N2. Typ A koluje kromě člověka i u vodních ptáků, prasat a dalších zvířat, což je klíčové pro jeho schopnost vytvářet nové varianty.

Nemoc se šíří kapénkami a aerosolem při kašli, kýchání a mluvení, méně často kontaktem s kontaminovaným povrchem. Nakažlivost začíná už den před objevením příznaků a vrcholí v prvních dnech nemoci – proto se chřipka šíří rychleji, než stihne kdokoli reagovat.

Příznaky a průběh

Typický je náhlý začátek: horečka, bolest svalů a kloubů, bolest hlavy, suchý kašel, vyčerpání. Na rozdíl od běžného nachlazení nastupují potíže během několika hodin a nemocného obvykle upoutají na lůžko. Většina lidí se uzdraví do jednoho až dvou týdnů.

Nebezpečné jsou komplikace – zápal plic (virový i navazující bakteriální), zhoršení chronických onemocnění srdce a plic, u dětí zánět středního ucha. Nejohroženější jsou lidé nad 65 let, těhotné ženy, malé děti a chronicky nemocní. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace umírá na následky sezonní chřipky celosvětově zhruba 290 000 až 650 000 lidí ročně.

Podrobný rozpis příznaků včetně toho, čím se chřipka liší od běžného nachlazení, najdete v přehledu příznaků chřipky.

Proč má pandemický potenciál

Chřipkový virus se mění dvěma způsoby. Antigenní drift je postupné hromadění drobných mutací – kvůli němu se každoročně aktualizuje složení vakcíny a kvůli němu nás chřipka dokáže nakazit opakovaně. Antigenní shift je skoková změna: když se v jednom hostiteli (typicky u prasete nebo člověka) sejdou dva různé chřipkové viry, mohou si vyměnit celé segmenty genetické informace. Vznikne virus, proti kterému nemá populace prakticky žádnou imunitu.

Přesně tak vznikly pandemie 20. století. Pokud takový virus získá schopnost účinně se přenášet mezi lidmi, nemá jeho šíření přirozenou brzdu – a globální doprava mu dá k dispozici celou planetu během několika týdnů.

Významné pandemie

• 1918–1920, „španělská chřipka" (H1N1) – nejtěžší pandemie moderních dějin, odhady obětí se pohybují od 50 milionů výše. Neobvykle často zabíjela mladé dospělé.
• 1957–1958, „asijská chřipka" (H2N2) a 1968, „hongkongská chřipka" (H3N2) – obě si vyžádaly řádově miliony obětí; virus H3N2 koluje mezi lidmi dodnes.
• 2009, „prasečí chřipka" (H1N1pdm09) – první pandemie s fungujícím globálním varovným systémem. Průběh byl mírnější, než se čekalo, ale ukázala, jak rychle se nový virus rozšíří.

Prevence a léčba

Nejúčinnější ochranou je očkování, které se každý rok aktualizuje podle toho, jaké varianty viru se očekávají v nadcházející sezoně. Nechrání stoprocentně, ale výrazně snižuje riziko těžkého průběhu a hospitalizace. Doplňkově pomáhá hygiena rukou, větrání, respirátor v prostředí s vysokou koncentrací lidí a hlavně zůstat doma při prvních příznacích.

Pro rizikové pacienty existují antivirotika (oseltamivir a další), účinná ale jen při nasazení v prvních dnech nemoci. Antibiotika na samotnou chřipku nezabírají – mají smysl pouze při bakteriální komplikaci. Souvislosti a praktická doporučení shrnuje sekce Prevence.

Jak chřipku sledujeme

Chřipka je jediná nemoc s opravdu globální surveillance sítí. GISRS (Global Influenza Surveillance and Response System) sdružuje národní laboratoře po celém světě, které týdně hlásí, kolik vzorků otestovaly a kolik z nich bylo pozitivních. Z těchto dat počítáme pozitivitu testů zobrazovanou v sekci Aktuální výskyt níže. Stejná síť dvakrát ročně rozhoduje o složení vakcíny pro nadcházející sezonu.

Zdroje a doporučená literatura

• BARRY, John M. The Great Influenza: The Epic Story of the Deadliest Plague in History. New York: Penguin Books, 2005. ISBN 978-0-14-303649-4. Dostupné z: Google Books
• KRAMMER, Florian; SMITH, Gavin J. D.; FOUCHIER, Ron A. M. a kol. Influenza. Nature Reviews Disease Primers, 2018, roč. 4, č. 3. Dostupné z: doi.org/10.1038/s41572-018-0002-y
• Světová zdravotnická organizace: Influenza (Seasonal) – přehled a aktuální doporučení.