Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virový zánět mozku a mozkových blan, který se v Česku nakazí většinou při pobytu v přírodě po přisátí klíštěte. Česko dlouhodobě patří k zemím Evropské unie s nejvyšší nemocností – ročně se tu hlásí zhruba pět set až osm set případů. Proti nemoci přitom existuje očkování.

Původce a přenos

Původcem je virus klíšťové encefalitidy z rodu flavivirů, kam patří i původci dengue a žluté zimnice. Rozlišují se tři podtypy: evropský, dálněvýchodní a sibiřský. Ve střední Evropě koluje evropský podtyp a přenáší ho klíště obecné (Ixodes ricinus). Virus v přírodě koluje mezi klíšťaty a drobnými savci, hlavně hlodavci; člověk je pro něj náhodným hostitelem a dál nemoc nešíří.

Druhou, méně častou cestou je alimentární přenos: nakažená koza, ovce nebo kráva vylučuje virus do mléka a člověk se nakazí, když vypije nepasterizované mléko nebo sní sýr z něj vyrobený. Tepelné ošetření mléka virus spolehlivě zničí.

Příznaky a průběh

Zhruba dvě třetiny nákaz proběhnou bez příznaků. Inkubační doba po přisátí klíštěte trvá obvykle 7 až 14 dní, výjimečně kolem měsíce; po nákaze z mléka bývá kratší, kolem čtyř dnů. Nemoc mívá dvě fáze: nejprve přijde horečka, únava a bolesti svalů a hlavy připomínající chřipku. Po několika dnech zlepšení se u části nemocných objeví druhá, neurologická fáze – zánět mozkových blan, mozku nebo míchy s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, poruchami vědomí či ochrnutím.

U evropského podtypu umírá podle ECDC 0,5 až 2 % nemocných. Podle Státního zdravotního ústavu si ale přibližně čtvrtina pacientů odnáší trvalé následky, například ochrnutí končetin, chronické bolesti hlavy nebo poruchy soustředění. Dálněvýchodní podtyp, rozšířený v Rusku, Číně a Japonsku, probíhá výrazně hůř.

Podrobnější popis příznaků a rady, kdy vyhledat lékaře, najdete na stránce klíšťová encefalitida.

Proč ji sledujeme

Pandemický potenciál klíšťová encefalitida nemá – z člověka na člověka se nepřenáší. Sledujeme ji proto, že se mění oblast jejího výskytu. Klíšťata v Krkonoších se podle tamního výzkumu za dvě desetiletí posunula z dřívější horní hranice 700 až 800 m n. m. nejméně do 1 100 m. Na Vysočině v letech 1997–2006 rostl počet nákaz v lokalitách nad 500 m n. m. rychleji než níže a autoři to spojují s oteplováním. V celé EU/EHP se počet hlášených případů v posledních letech zvyšuje a nemoc se objevuje i v oblastech, kde dřív známá nebyla. Připomínkou jsou také ohniska z nepasterizovaného mléka a sýrů.

V Česku se podle předběžných dat SZÚ v letech 2017–2025 hlásilo 514 (2023) až 859 (2020) případů ročně. Za leden až září 2026 jich bylo 511, ve stejném období roku 2025 589 a roku 2024 550. Nejvíc nákaz připadá na letní měsíce, letos byl vrchol v červenci (189 případů). Podle ECDC hlásilo Česko v roce 2022 nejvíc potvrzených případů ze všech zemí EU/EHP a spolu s Litvou a Estonskem mělo v předchozích pěti letech trvale přes pět případů na 100 tisíc obyvatel.

Významné epidemie

• 1948, Československo – Gallia a Krejčí poprvé v Evropě mimo Sovětský svaz izolovali virus klíšťové encefalitidy ze vzorků od pacientů.
• 1951, Rožňava (Slovensko) – dosud největší popsaná epidemie z mléka. Místní mlékárna přimíchávala do kravského mléka kozí a prodávala ho nepasterizované; nakazily se stovky lidí.
• 2008, západní Rakousko – domácí sýr z nepasterizovaného kozího a kravského mléka na horské pastvině ve výšce kolem 1 500 m; ze sedmi lidí, kteří ho jedli, se nakazilo šest a čtyři skončili v nemocnici.
• 2016, Bádensko-Württembersko (Německo) – dva případy po konzumaci nepasterizovaného kozího mléka a sýra z farmy v oblasti, která do té doby nebyla považována za ohnisko nákazy; virus se našel i ve vzorcích sýra.
• 2020, EU/EHP – 24 zemí nahlásilo 3 817 případů, nejvíc od zavedení jednotného evropského sledování; nejvíc potvrzených případů (849) hlásilo Česko.

Prevence a léčba

Specifický lék proti viru neexistuje, léčba v nemocnici je podpůrná a mírní příznaky. Hlavní ochranou je proto očkování inaktivovanou vakcínou: základní očkování tvoří tři dávky a později se přeočkovává. Jak účinně funguje, ukazuje Rakousko – při proočkovanosti kolem 85 % se účinnost u pravidelně očkovaných odhaduje na 96 až 99 % a jen v letech 2000–2011 se tak podle odhadu předešlo více než čtyřem tisícům onemocnění. V Česku byla proočkovanost kolem roku 2009 zhruba 16 %.

Dalším opatřením je vhodné oblečení do přírody, repelenty a prohlídka těla po návratu; přisáté klíště je dobré co nejdříve odstranit. Proti nákaze z potravin chrání pití jen pasterizovaného nebo převařeného mléka a vyhýbání se sýrům z nepasterizovaného kozího a ovčího mléka.

Jak nemoc sledujeme

Klíšťová encefalitida je v Česku povinně hlášená do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Měsíční počty, které z něj zveřejňuje Státní zdravotní ústav, přebíráme do tabulky Hlášené případy v Česku pod článkem; když je počet za poslední měsíc výrazně nad obvyklou úrovní, objeví se i mezi upozorněními na úvodní stránce. Tam se dostanou i hlášení z týdenního bulletinu ministerstva zdravotnictví a zprávy WHO a ECDC o ohniscích v zahraničí.

Zdroje a doporučená literatura

• LINDQUIST, Lars; VAPALAHTI, Olli. Tick-borne encephalitis. The Lancet, 2008, roč. 371, č. 9627. Dostupné z: doi.org/10.1016/S0140-6736(08)60800-4
• RUZEK, Daniel; AVŠIČ ŽUPANC, Tatjana; BORDE, Johannes; CHRDLE, Aleš; EYER, Luděk a kol. Tick-borne encephalitis in Europe and Russia: Review of pathogenesis, clinical features, therapy, and vaccines. Antiviral Research, 2019, roč. 164. Dostupné z: doi.org/10.1016/j.antiviral.2019.01.014
• RŮŽEK, Daniel; KAUCKA, Kristyna. A brief tale of two pioneering moments: Europe's first discovery of Tick-Borne Encephalitis (TBE) virus beyond the Soviet Union and the largest alimentary TBE outbreak in history. Ticks and Tick-borne Diseases, 2024, roč. 15, č. 3. Dostupné z: doi.org/10.1016/j.ttbdis.2024.102314
• HEINZ, Franz X.; STIASNY, Karin; HOLZMANN, Heidemarie; GRGIC-VITEK, Marta; KŘÍŽ, Bohumír a kol. Vaccination and Tick-borne Encephalitis, Central Europe. Emerging Infectious Diseases, 2013, roč. 19, č. 1. Dostupné z: doi.org/10.3201/eid1901.120458
• DANIELOVÁ, Vlasta; KLIEGROVÁ, Stanislava; DANIEL, Milan; BENEŠ, Čestmír. Influence of Climate Warming on Tick-borne Encephalitis Expansion to Higher Altitudes during the Last Decade (1997–2006) in the Highland Region (Czech Republic). Central European Journal of Public Health, 2008, roč. 16, č. 1. Dostupné z: doi.org/10.21101/cejph.a3460
• Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí: Factsheet about tick-borne encephalitis; Tick-borne encephalitis – Annual Epidemiological Report for 2022.
• Státní zdravotní ústav: Klíšťová encefalitida.